Kadence

Úplná kadence

I–IV–V–I · C – F – G – C · T–S–D–T

Tónika, subdominanta, dominanta, tónika — základní formule, kterou se ustavuje tónina. Tři hlavní kvintakordy dohromady obsahují všech sedm tónů stupnice.

Autentický závěr (dokonalá kadence)

V–I · G – C · D–T

Dominanta k tónice: závěr, který zní jako tečka. Dokonalým se nazývá, když oba akordy stojí v základním tvaru a melodie končí na základním tónu.

Plagální závěr

IV–I · F – C · S–T

Subdominanta k tónice: »amen« na konci chorálů. Měkčí než autentický závěr, protože žádný citlivý tón netáhne k základnímu.

Polovičný závěr

I–V · C – G · T–D

Končí na dominantě: čárka, ne tečka. Věta zůstává otevřená a čeká se pokračování.

Klamný závěr

V–vi · G – Am · D–Tp

Dominanta se nerozvádí do tóniky, ale do paralelní tóniny: ucho čeká C dur a dostane a moll. Tak se věta prodlužuje.

Frygický polovičný závěr (v a moll)

iv⁶–V · Dm/F – E · s–D

V moll: subdominanta v prvním obratu klesá o půltón k dominantě. Ten krok v base zní frygicky — baroko a flamenco.

Jak je poznat

Poslouchejte poslední akord. Tónika na konci: autentický závěr (od dominanty) nebo plagální (od subdominanty). Dominanta na konci: polovičný závěr. Dominanta, která nejde k tónice: klamný závěr.