Trámec — mění čtení, nikoli zvuk
Pět dvojic k poslechu. Každá dvojice nese tytéž tóny, zapsané jinak — a obě nahrávky znějí nota po notě stejně.
Dvě osminy znějí stejně, ať už každá nese svůj praporek, nebo obě stojí pod jedním trámcem. Trámec neříká hráči nic o délce, síle ani úhozu; říká čtenáři, co patří k sobě. Právě proto je cenný: mění řadu stejných notových hlaviček v takt, který oko spočítá jediným pohledem.
Stojí tu pět dvojic vedle sebe, každá jednou takto a jednou jinak zapsaná. Obě verze lze přehrát a žádný rozdíl není slyšet — nástupy, délky i výšky jsou nota po notě tytéž. Celý rozdíl je v obraze.
Není to maličkost. Kdo trámuje špatně, píše takt, který se počítá jinak, než zní: šest osmin po dvou se čte jako tříčtvrťový takt, týchž šest po třech jako šestiosminový. Zvuk o tom nerozhoduje, obraz ano.
Praporky, nebo trámce
Osm osmin, každá s vlastním praporkem — spočítáno správně, ale čte se namáhavě. Vedle stojí týchž osm pod dvěma trámci. Nezmění se tím jediný tón: nahrávky jsou nota po notě stejné, nástup po nástupu. Mění se čas, který potřebuje oko. V tištěných notách proto jednotlivé praporky stojí téměř jen tam, kde nota stojí sama na své době.
Trámcové skupiny ve čtyřčtvrťovém taktu
Opět osm osmin, tentokrát trámované v obou obrazech — vlevo pod jediným trámcem, vpravo pod dvěma. Je to táž hudba a obojí lze číst; jenže pravý obraz ukazuje, kde leží poloviny taktu, a levý to zakrývá. Ve čtyřčtvrťovém taktu se proto seskupuje po půltaktech, a kde to běží rychle, po čtvrtinách. Trámec je zpráva o taktu, ne o notách.
Dvě skupiny po třech v šestiosminovém taktu
Šest osmin v 6/8. Vlevo stojí ve třech skupinách po dvou, vpravo ve dvou skupinách po třech. Noty jsou v obou obrazech tytéž a nahrávky znějí stejně — ale počítají se jinak: 6/8 má dvě doby po třech osminách a říká to jen pravý obraz. Levý vypadá jako tříčtvrťový takt a tak se také čte.
Druhý trámec u šestnáctin
Osmina a dvě šestnáctiny, dvakrát za sebou. Vlevo nese každá nota svůj praporek; vpravo běží nepřerušený trámec přes skupinu a druhý, kratší, nad ním — přesně tak dlouhý jako obě šestnáctiny. Počet trámců pojmenovává notovou hodnotu: jeden trámec osminy, dva trámce šestnáctiny, tři trámce dvaatřicetiny. Platí to pro každý trámec zvlášť, i uvnitř jedné skupiny.
Trámec přechází přes pomlku
Krátká pomlka uprostřed figury. Vlevo přeruší skupinu: první nota stojí sama s praporkem a poslední dvě dostanou vlastní trámec. Vpravo přechází trámec přes pomlku a všechna čtyři místa zůstávají čitelná jako skupina. Zvuk je v obou případech týž — pomlka zůstává pomlkou. Zvolený zápis rozhoduje o tom, zda se figura vidí jako celek, nebo jako dva úlomky.
Čím se řídí seskupení
Pravidlo je krátké: trámec spojuje to, co padne na jednu dobu. Ve čtyřčtvrťovém taktu to jsou vždy čtyři osminy — jedna skupina pro první polovinu taktu, jedna pro druhou, aby střed zůstal vidět. Jediný trámec přes všech osm by nebyl špatně spočítaný, ale zakrývá právě to místo, podle kterého se počítá.
V šestiosminovém taktu dává totéž pravidlo jiný obraz, protože se tento takt počítá na dvě trojice, a ne na tři dvojice. Proto tam stojí dvě skupiny po třech. Spojte týchž šest osmin po dvou a pro oko jste napsali tříčtvrťový takt — čtenář jej spočítá špatně, ačkoli každá nota stojí na svém místě.
Přidávají se dvě jemnosti. Šestnáctiny pod trámcem dostanou druhý, kratší trámec; leží nad prvním a běží jen tak daleko jako samy šestnáctiny. A pomlka nemusí nutně skupinu přerušit: v rychlé figuře trámec přejde nad ní, aby skupina zůstala čitelná jako skupina.
Co stojí vedle
Notové hodnoty a jejich délky: Notové hodnoty. Který takt se jak počítá: Taktová označení.
Notové značky · Notový slovník
Anotona to udělá za vás
Vyfoťte noty nebo zahrajte melodii — Anotona pozná tóninu, zapíše noty a transponuje je do libovolné jiné. Zdarma.
Prohlédnout AnotonuKaždý tón na této stránce je spočítaný, ne opsaný.