Směr nožičky noty

Pět případů k poslechu a k prohlédnutí: tentýž takt jednou správně vysázený a jednou s nožičkou vynucenou obráceně. Zvuk zůstává stejný.

Nožička neříká o zvuku nic. Míří nahoru nebo dolů proto, aby nota zůstala uvnitř osnovy a nepřečnívala přes okraj. Pravidlem je prostřední linka — třetí z pěti: pod ní míří nožička nahoru a stojí vpravo od hlavičky, na ní a nad ní míří dolů a stojí vlevo.

V houslovém klíči leží na prostřední lince b, v basovém d. Nejde tedy o pevnou výšku tónu, ale o místo v osnově — totéž b dostane v jiném klíči jinou nožičku.

Na této stránce stojí každý případ dvakrát vedle sebe: vlevo tak, jak se má sázet, vpravo s vynuceným opakem. Oba znějí stejně — výšky a nástupy byly změřeny ve zvuku, směr nožičky ve vytištěném obraze.

Pod prostřední linkou

E stojí pod prostřední linkou, nožička tedy míří nahoru a sedí vpravo od hlavičky. Tak zůstane uvnitř osnovy. Vpravo totéž e s nožičkou vynucenou dolů: přečnívá pod osnovu a čtení je těžkopádnější. Výška tónu je na obou obrazech stejná.

Vysázeno: nožička nahoru, vpravo od hlavičky

Vynuceno: nožička dolů, ven z osnovy

Na prostřední lince a nad ní

Vysoké c leží nad prostřední linkou, nožička tedy míří dolů a sedí vlevo od hlavičky. Hranice je ostrá: už b na prostřední lince dostane nožičku dolů. Vpravo tatáž nota s nožičkou vynucenou nahoru — opět tentýž tón, jiný obraz.

Vysázeno: nožička dolů, vlevo od hlavičky

Vynuceno: nožička nahoru, ven z osnovy

Akord: rozhoduje nejvzdálenější tón

Akord má tři hlavičky a jednu nožičku. O jejím směru rozhoduje tón, který stojí nejdál od prostřední linky. Zde je nejnižší dál než nejvyšší, nožička tedy míří nahoru — ačkoli jedna z not stojí nad prostřední linkou. Vpravo tentýž akord vynucený dolů.

Vysázeno: nahoru, podle nejvzdálenějšího tónu

Vynuceno: dolů, proti nejvzdálenějšímu tónu

Skupina pod trámcem: jeden směr pro všechny

Čtyři osminy pod jedním trámcem. Samostatně by mířily různými směry, neboť dvě leží pod a dvě nad prostřední linkou. Trámec je však váže v jednu skupinu a ta dostane jediný směr — podle téhož měřítka: rozhoduje nejvzdálenější tón. Vpravo tatáž skupina vynucená nahoru.

Vysázeno: všechny čtyři týmž směrem

Vynuceno: všechny čtyři nahoru

Dva hlasy: od sebe navzájem

Dva hlasy v jedné osnově. Zde už nerozhoduje poloha, ale hlas: horní dostane nožičku nahoru, dolní dolů, i kdyby oba stály na téže straně prostřední linky. Tak je hned vidět, která nota patří kterému hlasu. Vpravo totéž prohozené — a právě tehdy se ztrácí nit.

Vysázeno: horní nahoru, dolní dolů

Vynuceno: horní dolů, dolní nahoru

Rozhoduje prostřední linka

Tři případy jdou za jednoduché pravidlo a právě ty při čtení matou. V akordu rozhoduje tón, který stojí nejdál od prostřední linky — ani nejvyšší, ani nejnižší. Skupina pod trámcem dostane jediný směr pro všechny své noty, i tam, kde by jednotlivé stály jinak. A kde dva hlasy sdílejí jednu osnovu, horní míří vždy nahoru a dolní vždy dolů, ať noty leží kdekoli: tam nožička říká, ke kterému hlasu nota patří.

Celá nota nemá nožičku vůbec. Otázka se objeví teprve od půlové — a od osminy přibude praporek, vždy na téže straně jako nožička.

Co stojí vedle

Jak dlouhá je nota a odkud se nožička vůbec bere: Notové hodnoty. Jak se notový zápis čte od začátku: Naučit se číst noty.

Notové značky · Naučit se číst noty · Notový slovník

Anotona to udělá za vás

Vyfoťte noty nebo zahrajte melodii — Anotona pozná tóninu, zapíše noty a transponuje je do libovolné jiné. Zdarma.

Prohlédnout Anotonu

Každý tón na této stránce je spočítaný, ne opsaný.