Ozdoby
Šest ozdob, každá vyryta dvakrát: značka tak, jak se tiskne, a totéž místo rozepsané do not — obojí zní a obojí trvá přesně stejně dlouho.
Jedna značka nad notou a z jednoho zvuku jsou čtyři. Ozdoba nepředepisuje jiné tóny, nýbrž způsob, jak zahrát tento jeden: zapsaná hodnota zůstává celá a značka říká, co se uvnitř ní děje. Každá ozdoba tu stojí dvakrát — tak, jak se tiskne, a pod tím rozepsaná do not. Obě podoby trvají stejně dlouho; poslechnout si je za sebou je právě to, co dá slyšet vzdálenost mezi zápisem a zvukem.
Trylek
Hlavní tón a sousedka nad ním se střídají tak rychle, jak to zůstane čisté. Značka neříká, kolik střídání to je; rozepsané jsou tu čtyři dvojice a hodnota noty zůstává přesně stejná.
Nátryl
Jediný rychlý krok nahoru a zpět, potom leží hlavní tón. Značkou je hladká klikatice bez čárky. Krok netrvá déle než mrknutí — celý zbytek hodnoty patří hlavnímu tónu.
Mordent
Totéž dolů: jednou krátce k sousedce pod ním a hned zpátky. Značka nese svislou čárku uprostřed klikatice. V tom je celý rozdíl od nátrylu, a snadno se přehlédne.
Obal
Čtyři tóny kolem zapsané noty: sousedka nad ní, hlavní tón, sousedka pod ní, hlavní tón. Stojí-li značka nad notou, obal začíná hned; stojí-li za ní, zazní nejprve nota a obal přijde na konci.
Krátký příraz
Malá nota má čárku přes praporek a hraje se tak krátce, jak jen to jde. Hlavnímu tónu nebere téměř nic: padne na dobu a hlavní tón následuje okamžitě.
Dlouhý příraz
Malá nota bez čárky není ozdoba na okraji, nýbrž zadržení. Bere polovinu hodnoty hlavního tónu — u tečkované dvě třetiny — a teprve pak se rozvede. Psaná drobně, je to právě ona, co slyšíme.
Shora, nebo od hlavního tónu?
Tady se názory rozcházejí: začíná trylek na zapsané notě, nebo na sousedce nad ní? V baroku, a ještě u Mozarta, začíná shora — ozdoba je tam napětím, které se rozvádí. V devatenáctém století, od Hummela a Chopina, začíná na hlavním tónu. Obrázky zde ukazují pozdější čtení; u staré hudby patří k práci nahlédnout do předmluvy edice, a dobrá edice to říká právě tam.
Kolik tónů se do ozdoby vejde, neříká žádná značka. Záleží to na tempu a nástroji: to, co je tu rozepsáno na čtyři střídání, jich v pomalé větě bude méně a v rychlé více.
Dvě, které se rozepsat nedají
V této řadě chybějí dvě značky, Arpeggio a Glissando, a to z jednoho důvodu: nemají pevné tóny. Vlnovka před akordem říká, že jeho tóny přicházejí jeden po druhém — ne, jak rychle. Čára mezi dvěma notami říká, že cesta mezi nimi zní — na klavíru jsou to klávesy po cestě, na housle sjezd bez stupňů. Co leží mezi tím, rozhoduje nástroj, a proto se to nedá dát do not.
Notové značky · Dynamika · Notové hodnoty · Notový slovník
Anotona to udělá za vás
Vyfoťte noty nebo zahrajte melodii — Anotona pozná tóninu, zapíše noty a transponuje je do libovolné jiné. Zdarma.
Prohlédnout AnotonuKaždý tón na této stránce je spočítaný, ne opsaný.