Předtaktí
Pět případů k poslechu a k prohlédnutí: táž melodie jednou od začátku taktu, jednou s předtaktím. Tóny zůstávají, taktové čáry se posouvají.
Mnoho písní nezačíná na první dobu, nýbrž o jednu či dvě noty dříve. Tento neúplný první takt se nazývá předtaktí. Není to chyba v notovém obrazu, nýbrž údaj o přízvuku: první nota je nepřízvučná, následující stojí na první době.
Na této stránce stojí každý případ dvakrát vedle sebe a oba obrazy nesou tutéž řadu tónů — tytéž výšky, tytéž nástupy, tytéž délky. Je to změřeno ze zvuku. Co se posouvá, jsou taktové čáry v rytém obrazu, a tím padne na první dobu jiná nota.
Dvě věci k tomu neoddělitelně patří: předtaktí se nepočítá jako takt jedna — tím je první úplný takt —, a závěrečný takt se zkracuje přesně o předtaktí. Skladba ve čtyřčtvrťovém taktu, která začíná jednou čtvrťovou notou, končí třemi.
Čtvrťová nota před první dobou
Vlevo začíná melodie na první dobu, vpravo o čtvrťovou notu dříve. Tóny jsou tytéž, ale vpravo stojí první taktová čára již za první notou. Tím padne vysoké C na první dobu místo G a melodie zní, jako by se nadechla, než začne. Poslední takt vpravo je právě o tu jednu čtvrťovou kratší.
Více not v předtaktí
Předtaktí nemusí být jediná nota. Zde stojí před první taktovou čárou dvě osminy — dohromady stejně dlouhé jako čtvrťová nota. Zůstávají spojeny trámcem, neboť leží uvnitř jedné doby. Na obrazu vlevo otevírají tytéž dvě osminy takt a tam nese přízvuk první z nich; vpravo jej nese třetí nota.
Půl taktu jako předtaktí
Předtaktí smí sahat až k půl taktu a dál — jen celým taktem být nesmí, pak by žádným nebylo. Zde stojí vpředu dvě čtvrťové noty. Závěrečný takt vpravo si proto ponechává jen dvě čtvrťové a obě dohromady dávají opět celý takt.
Předtaktí v třičtvrťovém taktu
V třičtvrťovém taktu se na pravidle nic nemění, jiná jsou jen čísla v něm. Čtvrťové předtaktí znamená: první úplný takt začíná po jedné notě a závěrečný takt si ponechává dvě čtvrťové. Právě v třídobém taktu je rozdíl dobře slyšet, protože první doba tam váží více než ve čtyřdobém.
Předtaktí v šestiosminovém taktu
V šestiosminovém taktu se osminy spojují do trojic a právě ty skupiny se posouvají s sebou. Vlevo stojí čtyři čisté trojice. Vpravo stojí nota předtaktí sama s praporkem, pak následují posunuté trojice a na konci zbude dvojice. Na trámcích je vidět, kde takt začíná, ještě než člověk hledá taktovou čáru.
Předtaktí a závěrečný takt patří k sobě
Předtaktí je vždy kratší než celý takt — jinak by žádným nebylo. O kolik kratší, nikde nestojí: čtvrťová nota, dvě osminy, půl taktu, vyskytuje se všechno. Čte se to z místa, kam padne první taktová čára.
Na konci se zbytek vrací. Začíná-li skladba ve čtyřčtvrťovém taktu jednou čtvrťovou notou, má poslední takt jen tři — dohromady opět čtyři. Kdo skladbu opakuje, počítá přes závěrečný takt až do předtaktí a počítání vychází. Právě k tomu je zkrácení; není to nedbalost rytce.
Jedno předtaktí neříká: jak rychle nebo jak silně se má hrát. Posouvá jen místo, kam padne první doba.
Co stojí vedle
Co je vůbec takt a které doby nesou přízvuk: Taktová označení. Jak se čte notový zápis od začátku: Naučit se číst noty.
Notové značky · Taktová označení · Notový slovník
Anotona to udělá za vás
Vyfoťte noty nebo zahrajte melodii — Anotona pozná tóninu, zapíše noty a transponuje je do libovolné jiné. Zdarma.
Prohlédnout AnotonuKaždý tón na této stránce je spočítaný, ne opsaný.