Notová osnova — pět linek a to, co je přesahuje
Pět linek, čtyři mezery. Tón, který se už nevejde, dostane pomocné linky; dvě osnovy čtené společně dostanou svorku.
Každá nota na tomto webu stojí na týchž pěti linkách. Jsou tak samozřejmé, že je sotva někomu někdo vysvětlí — a přitom jen místo na nich rozhoduje, o který tón jde.
Linky leží ve stejných rozestupech nad sebou a mezi nimi zůstává přesně tolik místa, kolik potřebuje notová hlavička. Pět linek a čtyři mezery dávají devět míst; kdo musí výš nebo níž, dostane krátké pomocné linky, po jedné na každý další stupeň.
Obrázky na této stránce jsou skutečně vysázené a změřené: poloha každé hlavičky, počet pomocných linek i druh svorky jsou v obrázku a tam se dají spočítat.
Pět linek, čtyři mezery
Devět tónů za sebou a každý má své místo: hlavička jednou sedí uprostřed linky, jindy přesně mezi dvěma. Víc míst osnova nemá a pro začátek jich víc ani netřeba.
Pomocné linky pod osnovou
Pod osnovou linky končí, rozsah tónů ne. Každý nižší tón proto dostane vlastní krátkou čárku — první jednu, další dvě, třetí tři. Jsou široké jako hlavička a patří jen jí.
Pomocné linky nad osnovou
Nahoru platí totéž zrcadlově: čárky leží nad horní linkou, ve stejném rozestupu jako linky samy. Zhruba od tří se to špatně čte — tehdy sazba raději sáhne po oktávovém znaménku.
Kulatá svorka
Dvě osnovy spojené vlevo kulatou svorkou: to je klavírní svorka. Nahoře bývá houslový klíč pro pravou ruku, dole basový pro levou. Taktová čára prochází oběma, protože se čtou společně.
Hranatá svorka
Tytéž dvě osnovy s hranatou svorkou před nimi: tak partitura spojuje několik nástrojů do skupiny. Znak je jiný než u kulaté svorky, účinek stejný — co stojí zde, patří k sobě.
Dvě osnovy bez svorky
A protipříklad: dvě osnovy bez čehokoli vpředu. Taktová čára končí u dolního okraje první a začíná znovu u horního okraje druhé. Dva řádky, které spolu nemají nic společného — teprve svorka z nich udělá dvojici.
Šest případů na jeden pohled
Každý řádek uvádí, co se dá v obrázku spočítat: kolik osnov tam stojí a podle čeho se případ pozná. Údaje pocházejí z obrázků této stránky, jsou změřené, nikoli odhadnuté.
| Případ | Osnovy | Podle čeho to vidíte |
|---|---|---|
| Pět linek, čtyři mezery | 1 | Každá hlavička je na lince nebo přesně mezi dvěma |
| Pomocné linky pod osnovou | 1 | Krátké čárky pod osnovou, po jedné na stupeň |
| Pomocné linky nad osnovou | 1 | Krátké čárky nad osnovou, po jedné na stupeň |
| Kulatá svorka | 2 | Kulatá svorka, taktová čára oběma osnovami |
| Hranatá svorka | 2 | Hranatá svorka s rohy nahoře a dole |
| Dvě osnovy bez svorky | 2 | Žádná svorka a taktová čára se uprostřed přerušuje |
Jak se osnova čte
Počítá se zdola nahoru: spodní linka, první mezera, druhá linka a tak dál. Každý stupeň nahoru je další písmeno názvů tónů, každý stupeň dolů to předchozí. Který tón sedí na které lince, řekne až klíč na začátku řádku — bez něho jsou linky prázdné.
Když rozsah nestačí, osnova se nezvětší. Místo toho dostane jednotlivá nota krátké čárky: první pomocná linka stupeň nad vnější linkou nebo pod ní, druhá dva stupně, třetí tři. Patří notě, a ne řádku, a proto jsou jen tak široké jako hlavička.
Když se dvě osnovy čtou společně, spojí se vlevo. Kulatá svorka znamená jeden nástroj hraný oběma rukama — klavír, varhany, harfu. Hranatá svorka spojuje několik nástrojů do skupiny. V obou případech taktová čára prochází skrz, a právě podle toho je vidět, že se osnovy čtou společně.
Co stojí vedle
Jak se z linek stanou tóny: Naučit se číst noty. Který klíč určuje kterou linku: Notové klíče. Jak si ušetřit hromadu pomocných linek: Oktávové značky.
Notové značky · Notový slovník
Anotona to udělá za vás
Vyfoťte noty nebo zahrajte melodii — Anotona pozná tóninu, zapíše noty a transponuje je do libovolné jiné. Zdarma.
Prohlédnout AnotonuKaždý tón na této stránce je spočítaný, ne opsaný.